Někdy od 18. století začal být v obci uctíván svatý Florián. Když byl později vystavěn ve Skoronicích kostel, byl zasvěcen právě tomuto světci. Stavitelem kostela byl zednický mistr Václav Paterna, který postavil stavbu v roce 1886 na základě architektonického návrhu Gustava Sonnevenda z Kyjova.

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice. Dvě místnosti v levém křídle budovy, které původně sloužily jako hospodářské prostory, hostí expozici věnovanou jízdě králů. Starobylý obřad, který byl v roce 2011 zapsaný na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví pod ochranou UNESCO se do dnešních dnů zachoval pouze ve čtyřech obcích na jihovýchodní Moravě, Skoronice jsou nejmenší z nich. Tento zvyk, jehož písemně doložené kořeny ve Skoronicích sahají až do 19. století, představují informační panely s historií jízdy, trojrozměrné předměty připomínající bohatství a mýtickou povahu letniční slavnosti i multimediální prezentace putování královské družiny.

Kuchyň a světnice původní venkovské chaloupky jsou zařízeny tak, aby si zachovaly podobu lidového bydlení první poloviny minulého století.  Autenticitu expozice lidového bydlení podtrhuje skutečnost, že většinu exponátů do muzea věnovali občané Skoronic. Před budovou muzea je instalovaný panel pojednávající o obou expozicích. Muzeum je otevřeno pouze na objednávku, projíždějící zájemce o prohlídku jsou pracovníci obce připraveni provést expozicemi kdykoliv.

Skoronice jsou jedna ze čtyř obcí na jihovýchodní Moravě, kde se dochovala starobylá jízda králů. Tento tradiční lidový zvyk byl v roce 2011 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jízda králů byla v minulosti slavností nebo hrou, dnes je tradicí a rituálem. Může jít o pozůstatek obřadu přijímání chlapců za muže, magického obřadu za zachování úrody nebo honění kuruců. Ve Skoronicích se tato tradice vytvářela také tak, že mladí chasníci, kteří v noci pásali koně na lukách, na nich ráno ujížděli do vesnice jako o závod a kdo byl první, byl králem. Na ukončení pastvy v čase svatodušních svátků objížděli pasáci vesnici a vybírali odměnu za svoji práci, přičemž z původního děkování se přecházelo k povolávání a pobízení, aby jezdci obdrželi co nejvíc dárků. Lidová pověst k těmto verzím přidala vztah k událostem z roku 1469, kdy uherský král Matyáš Korvín byl poražen u Hradiště českým králem Jiřím z Poděbrad a prchal prý v přestrojení za ženu. Možná proto je král v ženských rukávcích a má v ústech růži na znamení mlčenlivosti. Jízda králů, jak ji můžete vidět v dnešní podobě, má neměnné složení – královskou družinu tvoří 20 až 30 jezdců na koních, kteří mají své role: praporečník, 4 vyvolávači, 4 výběrčí, král s pobočníky, děkovníci a doprovod. Jezdci vyvolávají adresné verše a za odměnu jim lidé dávají dary, které sbírají výběrčí do košů. S jízdou králů v podání chasy ze Skoronic se můžete setkat každé čtyři roky v rámci národopisného festivalu Slovácký rok v Kyjově, ve Skoronicích se konává nahodile při příležitostech sjezdů rodáků či ostatních slavnostech.

Historie vinařství v obci je poměrně mladá, ještě v 19. století měli skoronští vinohrady i sklepy na sousedním Vlkošsku. První vinice na obecním katastru se začaly vysazovat v 18. století na kopci západně od obce. Mapa z roku 1827 je však už poseta značkami pro vinice a rozděluje kopec na trati Dlúhý, Krátký, Zelnice a Žleby. O tom, že vinařství ve vesnici rychle vzkvétalo, svědčí zápis kronikáře z roku 1935: „S potěšením konstatuji, že v naší obci nalézá se skutečně láska ku pěstování révy vinné. Bylo by si jen přáti, by láska tato mezi občany nikdy neochabla, neb kdo nemá lásky k vinici, nemůže vypěstovati pro sebe ani vína dobré kvality.“
Nejstarší známý sklep v obci byl zbudovaný v roce 1910. První vinařská stavba na místě dnešní kolonie vyrostla v roce 1943 a byla dlouho ojedinělou stavbou mimo obec. Několik nových sklepů v lokalitě Vinohrádky bylo postaveno v roce 1966, patrové lisovny s podkrovím, často i terasou či balkonem zde byly vybudovány v 80. letech minulého století. Dnes je v kolonii asi 40 sklepů, informační altán i odpočinkové místo pro turisty. Početné akce pro veřejnost zajišťuje místní Vinařský spolek Skoronice. Vydáte-li se shlédnout barokní perlu jižní Moravy zámek v Miloticích či zdolávat vinařské stezky na Kyjovsku, zařaďte do svého itineráře i návštěvu této živé slovácké obce. Skoronští vinaři, jejichž sklepy lemují páteřní Moravskou vinnou stezku, jsou družní a pohostinní a rádi vás pozvou na pohárek osvěžující burgundy nebo opulentní frankovky.

Ideální příležitostí pro návštěvu skoronské sklepní kolonie může být konání letních otevřených sklepů či starobylé jízdy králů, která ve Skoronicích probíhá ve čtyřletých intervalech zpravidla v měsíci září.

Podzim není ve Skoronicích smutný, naopak zde pravidelně v listopadu propuká dvoudenní hodové veselí. To je tradičně spjato s průvodem obcí, kdy krojovaná chasa, stárci a stárky za bujarého zpěvu v sobotu vynáší hodový věnec, v neděli pak hody vrcholí „kradením káčera“.